Koronavirus ovlivňuje i recyklační byznys
S příchodem koronaviru se z médií zcela vytratily zprávy o klimatických změnách či plastovém znečištění. Přitom ještě nedávno byla ekologie po boku udržitelnosti středem diskusí, Česko připravovalo novou odpadovou legislativu a chystalo se na plnění recyklačních cílů stanovených Evropskou unií. Kam se ubírá recyklační byznys během koronaviru a jak bude vypadat po něm?
Vlády a mezinárodní organizace se aktuálně zabírají opatřeními za účelem zmírnění pandemie, zajištění ochranných pomůcek a předcházení kolapsu zdravotnictví. Až tato fáze odezní, bude pro státní aktéry hlavní otázkou to, jak zmírnit ekonomické dopady této situace.
Mezitím si všímáme návratu plastů do obchodních řetězců, které se ještě nedávno předháněly v tom, kdo je omezuje nejvíce. Nyní, v době pandemie, do nich balí ovoce, zeleninu a třeba i pečivo, bez ohledu na ekologický dopad takového řešení. A lidé to vítají. Proč? Protože plast dodává pocit bezpečí. A tento postoj můžeme vnímat jako určitou předzvěst toho, jakým směrem se bude minimalizace plastového odpadu, potažmo celého konceptu cirkulární ekonomiky ubírat a že se mohou stanovit nová pravidla hry, nové limity – bezpečnost. Zároveň bude muset recyklace a s ní opět celý koncept cirkulární ekonomiky brát ohled na zmírnění ekonomických dopadů, bude se tedy muset vyplatit.
“S postupným zlepšováním situace je možné, že se cirkulární ekonomika, recyklace a zodpovědná spotřeba znovu stanou tématem číslo jedna. Dá se předpokládat, že výrobní podniky budou hledat úspory, a ty jim náš plastový recyklát (PP, HDPE) může nabídnout, pokud ovšem dále neklesne cena ropy a potažmo virgin materiálu,”
upřesňuje Jiří Balun, ředitel skupiny Plastic Union, která vyrábí postconsumer regranulát z plastů ze žlutých kontejnerů.
Cirkulární ekonomika měla být jedním z hlavních témat roku 2020. Naznačil to i Evropský parlament, který v lednu podpořil Zelenou dohodu (European Green Deal). Tento rok měl hrát zároveň ve prospěch recyklátu a nastavování povinného procenta jejich využívání při výrobě. Ekologický boom se však kvůli koronaviru odsouvá. Pandemie významně ovlivnila recyklaci, a potažmo celkově nakládání s odpady. K recyklaci se nyní dostane i nižší procento plastů než předtím. Na druhou stranu klesá poptávka po recyklátu z důvodu poklesu či úplného zastavení výroby na straně výrobních podniků. Důležitost rozvoje recyklačního byznysu a pokročilých technologií na recyklaci a přepracování plastů však vyzdvihuje i nová zpráva z dílny Expertní rady pro vědu evropských akademií (EASAC), vydaná 10. března.
Situace s koronavirem nám ale i ukazuje, že společnost je připravena reagovat, až když jsou dopady jasně viditelné, mají negativní vliv na lidské zdraví a fungování ekonomiky. Vyvstává tak otázka, kam až musí zajít klimatické změny a plastová krize, aby na ně společnost začala reagovat se stejnou vervou.