Plastový regranulát vyrovnává ekologický dluh a snižuje náklady firem
Plasty začínaly jako převratný výdobytek vědy, dnes se bez nich svět nedokáže obejít. Tam, kde je produkce plastů, je samozřejmě potřeba jejich likvidace. Jak odpadních plastů z průmyslové výroby, tak plastového odpadu, který produkují domácnosti. Zatímco třídění a recyklace papíru a skla zdála se být u nás přirozená, na plasty se poněkud zapomnělo. Ostatně s prvními žlutými kontejnery se setkáváme až koncem 20. století.
Regranulace, tedy přeměna plastového odpadu na druhotnou surovinu, nabízí elegantní, ekologické a ekonomické řešení globálního problému s plasty a naplňování cílů materiálové recyklace. Uplatnění najde především ve výrobě, kde nahrazuje suroviny primární a šetří firmám náklady.
Z přírody si bereme více, než je schopna produkovat a obnovovat. Ještě do sedmdesátých let nám planeta poskytovala více, než jsme potřebovali. Poté naše globální spotřeba začala růst takovým tempem, že aktuálně lidstvo spotřebovává více zdrojů, než kolik je planeta během roku schopna obnovit. Žijeme na ekologický dluh a „okrádáme“ další generace. Ohleduplnost a odpovědnost za vlastní spotřebu jsou tak čím dál aktuálnější témata, která se dotýkají nejen jednotlivců, domácností, ale také firem.
Člověk má potřebu cílevědomě přetvářet své okolí a tím ohrožuje životní prostředí. Důvodů je hned několik: bezpečí, luxus, vlastní pohodlí anebo sociální a organizační normy. Pro naši dobu je charakteristická výroba rychloobrátkových a často jednorázových výrobků, které se nerecyklují. Výrobní firmy nahradily tradiční materiály, jako je kov, dřevo a sklo, za plasty. Jsou lehčí, pevnější, odolnější a levnější.
Na scéně se nově objevuje plastový regranulát, který je pro firmy zajímavý nejen z ekonomických, ale také ekologických důvodů.
